Creative digital agency
Menu

Pujcky do 5000 bez dokladani prijmu pujcky do 5000 bez dokladani prijmu

Pavel Jartym

Pavel Jartym

Zabývám se optimalizací webových stránek (SEO) a jejich sémantikou. Specializuji se na tvorbu webového obsahu, na copywriting a copyediting. Mým cílem je, aby texty dobře plnily svůj účel, kvůli kterému byly vytvořeny.

URL internetové stránky: http://www.bluesystem.cz/cz/o-nas/nas-tym/pavel-jartym

4 tipy pro úspěšné psaní digitálních textů

James Mathewson, uznávaný technický marketér ve společnosti IBM, který se specializuje na oblast vyhledávání, obsahový marketing a na SEO pro velké i malé firmy, nedávno publikoval článek „4 tips for successful digital writing“, v němž uvádí několik praktických tipů pro tvorbu úspěšných textů v digitálním prostředí.

Prakctické tipy pro tvorbu digitálních textů

První tip: Na prvním místě je čtenář.

„Spousta lidí se pouští do psaní, protože potřebuje nějaký kreativní způsob vyjádření. Myslí si, že pokud napodobí velké autory z minulosti, budou také úspěšní. To se však podaří jen některým, zatímco většina lidí, která píše to, co chce, a doufá v úspěch, bude publikovat pouze na osobním blogu, kde těch čtenářů bude pomálu.

Nejúspěšnější spisovatelé začínají tím, že si udělají představu o svém publiku a snaží se ho co nejlépe poznat. Pokud to uděláte, napíšete věci, které lidé budou chtít číst, a budete tak mít mnohem větší šanci na úspěch.“

„Každá učebnice tvůrčího psaní říká, že musíte znát své publikum dříve, než budete moci efektivně psát. To není nic nového. Ale když se zeptáte profesionálních autorů, jak poznat své publikum, dostanete spoustu neužitečných rad. Proto jsem na toto téma napsal knihu nazvanou Audience, Relevance, and Search . V ní vysvětluji, že existují úžasné způsoby, jak poznat posluchače v digitálním prostředí.“ Mezi ty hlavní patří využívání vyhledávačů, které nám pomáhají zjistit, co lidé hledají.

Druhý tip: Hodně pište a čtěte

„Co byste měli číst? Důležité není ani to, co čtete, ale kolik toho přečtete. Mou oblíbenou četbou je beletrie. A samozřejmě čtu knihy, které čte i mé publikum, abych mohl psát o tom, co je pro ně zajímavé. Pokud však čtete málo, neočekávejte, že slova budou plynout sama od sebe, když je budete zrovna potřebovat.“

Třetí tip: Jednou napište, třikrát po sobě přečtěte

James Mathewson doporučuje připravit si hrubý návrh, nechat ho jeden den odležet a pak se k němu vrátit. Návrh textu by měl projít postupně třemi korekturami:

Návrh 1: Úvod a přehled hlavních bodů v několika větách. Bude to pro čtenáře přínosné? Je to prezentováno ve správném pořadí?
Návrh 2: Přidejte přesvědčivý argument. Jaká fakta nebo zdroje podporují vaše tvrzení?
Návrh 3: Vneste do textu svůj osobitý pohled. Díky vašemu osobnímu zážitku bude příběh, který vyprávíte, přesvědčivější. 
Návrh 4: Pište srozumitelně, bez klišé a zbytečných frází. 

Čtvrtý tip: Nepište bez konceptu

„Dobré psaní pramení z dobrého myšlení. A naopak, budou-li vaše myšlenky zmatené, bude takové i vaše psaní. Ještě než začnu psát, věnuji asi měsíc shromažďování podkladů a promýšlení zvoleného tématu. Přemýšlím o problému, který se snažím vyřešit, z hlediska toho, jakým způsobem to ovlivní čtenáře.“

Starověká inspirace pro dnešní copywritery

Může se tvůrce webového obsahu či copywriter (reklamní textař) inspirovat starověkým textem, jímž je Markovo evangelium, a něčemu se z něj přiučit?

Markovo evangelium, které je součástí Nového zákona, je nejkratší ze všech čtyř kanonických evangelií (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) a zároveň (podle mínění většiny badatelů) nejstarší z nich. Bylo sepsáno pravděpodobně v letech 65 až 70 n. l. Jeho autorem byl podle tradice tlumočník apoštola Petra (v 1. listu Petrově 5,13 je Marek obrazně nazván Petrovým synem). Nejstarší dochované rukopisy celého evangelia pocházejí z 3. a 4. století.

Evangelista Marek

Marek nás svým stručným a jasným líčením vtahuje přímo do děje. Předkládá chronologicky uspořádané příběhy, v nichž se soustřeďuje především na fakta a skutky. Řecké příslovce euthys („hned“) se v Markovi objevuje 42x (srov. Lukáš 1x, Matouš 7x). „Jednoduchý styl (lat. sermo humilis) není dokladem nedostatečného vzdělání evangelisty, nýbrž součástí jeho literární strategie, jíž bylo oslovit co nejširší vrstvy obyvatelstva (…). Jednoduchá částice euthys (‚hned‘) slouží k ohraničení oddílů a podtrhuje aktuální platnost minulých příběhů (1,12.21.23.29 a jinde).“ (P. Pokorný, U.Heckel, Úvod do Nového zákona, s. 412.)

Podobenství o rozsévači 

„Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.“ Těmito slovy začíná známé podobenství o rozsévači (Marek 4, 1-9), které se vyskytuje také v Matoušově (Mt 13,1-9) a Lukášově evangeliu (Lk 8,4-8), jen v Janově evangeliu chybí. Výraz Slyšte! naznačuje, že to, co následuje, je svědectvím o události, ne náboženskou úvahou. Podle alegorického výkladu rozsévač je Ježíš a zrno je jeho slovo. Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Různá půda představuje různé typy lidí. V tomto podobenství se popisuje čtverý možný osud zrna. Některé padne podél cesty a ptáci je sezobou, jiné padne na skalnatou půdu a další do trní.

4. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je. 5. Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi. 6. Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo. 7. Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu (Marek 4,4-7; Český ekumenický překlad).

Pole v Izraeli

Jen v jednom případě ze čtyř se setba ujme a užitek výrazně převýší ztráty: „A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný“ (Marek 4,8; Český ekumenický překlad).

Problém není ve sdělení samotném, ale v posluchačích. Dnešní copywriter by řekl, že si „rozsévač“ špatně určil cílovou skupinu. Zde však nesmíme zapomenout na původní smysl tohoto podobenství: žádná úskalí či protivenství nemohou zmařit šíření evangelijního poselství. Závěrečná výzva „Kdo má uši k slyšení, slyš!“ (Marek 4,9) povzbuzuje posluchače, aby slyšeli a poslouchali. Nejde však jen o naslouchání, ale i o rozhodnutí. 

Výběr cílové skupiny

Porozumět mluvenému či psanému projevu není něco automatického či samozřejmého. Žádný z nás není Rozsévač, jsme jen rozsévači, a proto je třeba pečlivě prozkoumat, zda oslovujeme správné publikum. „Poznání spotřebitele, jeho potřeb, emocí, zájmů, jeho kupního chování, hodnotové orientace atd. je základní podmínkou pro úspěch určitého subjektu na trhu“ (Z. Křížek, I. Crha, Jak psát reklamní text, s. 43). A rovněž je důležité zamyslet se nad tím, zda vycházíme vstříc těm, kteří mají problém s vnímáním textu či jsou netrpěliví a nechtějí si na něj udělat čas, a zda se jim to snažíme vhodnými prostředky (např. formátováním, členěním textu do odstavců, mezinadpisy, obrázky) ulehčit (viz teorie relevance).

Čtení starověkých textů potřebuje různá vysvětlení, abychom lépe pochopili jejich smysl. Tvůrce webových textů se snaží tento proces současnému čtenáři co nejvíce usnadnit. Chce, aby ho textový obsah oslovil a přitáhl jeho zájem, ale na rozdíl od starých textů aby nemlčel, když bude tázán.

„Nejlepší způsob, jak psát reklamní text, je plně se soustředit na skutečnou povahu cílového publika a při psaní na něj myslet. Jedině tak vytvoříte přesvědčivý text, který bude vyhovovat vašemu čtenáři. Důležitější než slovní hříčky či pohotové duchaplné poznámky je dobře sestavené, stimulující sdělení" (Mark Shaw, Copywriting, s. 13).

 

Použité zdroje:
Jiří Mrázek, Evangelium podle Matouše (ČEK-NZ 1), ČBS-CBS, Praha 2011.
Mark Shaw, Copywriting: Successful writing for design, advertising, and marketing, 2. vyd., London, 2012.
Pamela Brooks, The Easy Step by Step Guide to Writing Advertising Copy, Hampshire 2002: „Copywriting je umění rozpoznat, co chcete říct, komu a kde to říct, a jak to sdělit tak, aby vám vaše publikum naslouchalo“ (s. 1).
Petr Pokorný, Ulrich Heckel, Úvod do Nového zákona: Přehled literatury a teologie, Vyšehrad, Praha 2013.
Petr Pokorný, Evangelium podle Marka (ČEK-NZ 2), ČBS-CBS, Praha 2016.

 

Doporučená literatura:
Anna Sálová, Zuzana Veselá, Jana Šupolíková, Lucie Jebavá, Jiří Viktora, Copywriting. Pište texty, které prodávají, Computer Press, Brno 2015, s. 15-22: Copywriter a cílová skupina; Persony jako archetypy cílových skupin).
Josef Řezníček, Tomáš Procházka, Obsahový marketing. Nakrmte Internet svým obsahem, Computer Press, Brno 2014, s. 39-54: Zjišťujeme pro koho a jak máme psát; s. 40-43: Tvoříme persony pro obsahový marketing; s. 44-49: Jak zvolit vhodný tón komunikace.
Pavel Šenkapoun, Webcopywriting pro samouky, Zoner Press, Brno 2015.
Zdeněk Křížek, Ivan Crha, Jak psát reklamní text, 4., aktualizované a doplněné vydání, Grada Publishing, Praha 2012.

 

Teorie relevance a webový obsah

Pojem relevance („závažnost, významnost, důležitost“) je jedním z ústředních pojmů v lingvistice, v různých teoriích textu, diskurzu, komunikace. Velký vliv získala teorie relevance, kterou zpracovali Angličané D. Sperber a D. Wilsonová ve své knize Relevance s podtitulem Communication and cognition (Oxford 1986; 2. vydání vyšlo v roce 1995). Principem relevance nazývají tuto tezi: Komunikovat znamená dožadovat se něčí pozornosti, a dožadujeme-li se něčí pozornosti, implikujeme tím, že komunikovaná informace je relevantní.

Relevance ilustrativní obrázek

  • Snažíme se sdělovat to, co je relevantní, a jako příjemci věnujeme pozornost jen informaci, kterou považujeme za relevantní.
  • Relevance je tím větší, čím menší myšlenkové úsilí musí příjemce vynaložit.

„Mluvčí (autor) má totiž zájem na tom, aby příjemci umožnil maximálně relevantní interpretaci výpovědi (promluvy), tj. dosažení maximálního komunikačního efektu, s vynaložením co nejmenšího úsilí, a příjemce by si měl v souladu se záměrem mluvčího vybrat z možných interpretací tu, která v dané chvíli nejvíc ‚stojí za to‘ a přitom je nasnadě, není třeba ji dlouho vyvozovat.“ (Jana Hoffmannová, Stylistika a…. Současná situace stylistiky, Trizonia, Praha 1997, s. 112.)

Optimální relevance výpovědi
a) vyvolá dostatečné kontextové efekty, aby upoutala pozornost adresáta,
b) adresát nemusí na dosažení těchto efektů vynaložit zbytečně velké úsilí.

Kontextovým efektem není jen prostý přírůstek informace, obohacení znalostí příjemce, ale často spíše potvrzení či popření dosavadních znalostí.

Pro copywritery a tvůrce webového obsahu může být  teorie relevance velmi inspirativní a užitečná. „Studium relevance je velmi komplikované, ale nelze se mu vyhnout. Chcete-li psát úspěšné texty pro ty, kdo zběžně prolétnou nebo čtou váš web, musíte porozumět tomu, co je pro ně na webu relevantní. “ (James Mathewson, Frank Donatone, Cynthia Fishel, Audience, Relevance, and Search: Targeting Web Audiences with Relevant Content, IBM Press, 2010, s. 33.) Tvůrce webového obsahu by měl usilovat o to, aby uspokojil očekávání příjemce relevantní informací, a zároveň o to, aby mu příjemce snadno porozuměl.

Pište tak, aby to bylo pro vaši cílovou skupinu relevantní a přínosné.

Použitá literatura:
„Teorie relevance“, v: Nový encyklopedický slovník češtiny.
Iva Nebeská,„Relevance jako hlavní princip komunikace“, Slovo a slovesnost (roč. 52, 1991), číslo 1. s. 74-76. 
Jana Hoffmannová, Stylistika a…. Současná situace stylistiky, Trizonia, Praha 1997.
Milada Hirschová, Pragmatika v češtině, 2. vyd., Karolinum, Praha 2013.
Pavel Šenkapoun, Webcopywriting pro samouky, Zoner Press, Brno 2015.

Marie Čechová: Život s češtinou


Kniha Život s češtinou: Nomen omen: Češka – češtinářka – Čechová (Academia, Praha 2017), kterou napsala prof. PhDr. M. Čechová, DrSc., navazuje na předchozí titul  Řeč o řeči  (Academia, Praha 2012). Autorka čerpá materiál z živé řečové praxe, běžné, mediální, odborné a školské. Zachycuje řečové jevy v jejich dynamice, všímá si posunů v jejich užívání v konfrontaci s jevy systémovými. 

Život s češtinou

Marie Čechová zasvětila svůj profesní život nejen studiu českého jazyka a jeho fungování v komunikaci, ale stejnou měrou se věnovala rovněž otázkám vyučování češtiny na 2. stupni základní školy a na školách středních a také vysokých. Je spoluautorkou několika řad učebnic a metodických příruček, mluvnic a cvičebnic pro žáky základních a středních škol, dále mluvnic, stylistik a didaktik češtiny a slohu pro studenty bohemistiky, je autorkou desítek odborných článků (zejména v časopisech Český jazyk a literatura a Naše řeč). Jako univerzitní profesorka přednáší především teorii spisovného jazyka a jazykové kultury, morfologii, stylistiku a didaktiku češtiny, ráda vede i různé výběrové semináře. (Viz Ludmila Zimová, „Životní jubileum prof. PhDr. Marie Čechové, DrSc.“)

Kniha Život s češtinou obsahuje dva základní oddíly: Úvahy o řeči (nejrozsáhlejší část) a Úvahy nad češtinou ve škole. Třetí (nejkratší) oddíl, nesoucí název Paměť pro budoucnost, demonstruje vztah budoucnosti, přítomnosti a minulosti na vybraných jevech a osobnostech české bohemistiky.

První oddíl se zaměřuje na úvahy o řeči a stylu v různých komunikačních sférách. Zvláště mě zaujala mě úvaha nazvaná Co jazyk nabízí a uživatelé nedoceňují. Autorka uvádí, že například tvar mne (v 2. a 4. pádě) téměř ustoupil z užívání, má zcela knižní ráz, vytlačila ho postupně jeho varianta , a to i ve funkci zdůrazňovací. Ztrácí se tak možnost odlišení, zda autor něco zvýrazňuje či nikoli. Někteří uživatelé pak i v 3. a 6. pádě mylně místo tvaru mně volí tvar.

Dále pak autorka upozorňuje na zájmena jaký x který. „Tázacím zájmenem jaký se ptáme na kvalitu, kdežto pomocí který na diferenciaci, na rozdílnou identitu: Jaký je to student? (chytrý, hloupý, pilný, nedbalý) x Který je to student? (ten úplně vlevo, ten vysoký). V řečové praxi včetně lingvistické se tato diferenční schopnost obou zájmen nedoceňuje, zájmeno jaký vytlačuje zájmeno který: Jaký je to slovní druh / větný člen / jaký tvar zvolíte?, takže se neodlišují obě skutečnosti, třebaže rozlišit kvalitu a rozdílnost je však někdy přece jen obtížné.“ (s. 18)

Kniha Život s češtinou je určena učitelům a studentům češtiny, profesionálním uživatelům češtiny i širší kulturní veřejnosti.

Kvalitní obsah podle Googlu

Dnes už si nikdo nemůže stěžovat na nedostatek článků a podnětů k tvorbě kvalitního webového obsahu. Zmiňovat se o důležitosti obsahu v oblasti internetového marketingu je ostatně nošením dříví do lesa. Lidé hledají informace a především kvůli nim přicházejí na váš web.

"Design je vstupní branou, která přivádí lidi k vašemu obsahu. Nikdo však nepřichází na web, aby obdivoval jeho design. Hledá informace, poučení či zábavu. Když vytváříte design, aniž byste přemýšleli o obsahu, je to, jako byste navrhovali budovu a neměli představu o tom, jak se v ní bude žít." (Ahava Leibtag, „For the Love of God, Please Stop Doing".)

"Lidé přicházejí kvůli obsahu, který - jak se domnívají (či doufají) - tam naleznou. Hledají informace, které jim zodpoví jejich otázky nebo pomohou dokončit jejich úkol. Požadují, aby informace byly snadno nalezitelné, srozumitelné, přesné, aktuální a důvěryhodné." (Jannice (Ginny) Redish, Letting Go of the Words, 2. vyd., MK, Watham, USA 2012, s. 1.)

 Důležitost webového obsahu

Co považuje Google za kvalitní obsah

Pojďme přímo ke zdroji a podívejme se, jaká kritéria a doporučení nám nabízí Google.

V Pokynech pro zajištění kvality jsou uvedeny následující Základní principy:

  • Vytvářejte stránky především pro uživatele, nikoli pro vyhledávače.
  • Neoklamávejte uživatele.
  • Nepoužívejte triky, které mají za cíl zvýšit hodnocení ve vyhledávačích. Obvykle je dobré zamyslet se, zda by vám nevadilo, kdyby se o vašem jednání dozvěděli správci konkurenčního webu nebo zaměstnanci společnosti Google. Další vhodné otázky jsou „Pomáhám tímto svým uživatelům? Dělal(a) bych to, kdyby vyhledávače neexistovaly?“
  • Zamyslete se, co dělá vaše webové stránky jedinečnými, hodnotnými a poutavými. Snažte se, aby vaše stránky oproti ostatním stránkám v oboru vynikaly.

Pokyny pro zajištění kvality se zabývají nejčastěji formami podvodného nebo manipulativního jednání, jako je např. automaticky generovaný obsah, skrytý text, vytváření stránek s žádným či malým množstvím obsahu a další.

Dále je tu Nápověda služby Search Console a kurz Modul 1: Vytvoření skvělého obsahu. Jeho součástí je 1.4 Vytvoření hodnotného obsahu .

Při vytváření obsahu myslete na to, aby web splňoval následující kritéria:

  • Užitečný a informativní: Pokud vytváříte web pro restauraci, zahrňte její polohu, otvírací hodiny, kontaktní údaje, menu a blog, na kterém budete sdílet nadcházející události.
  • Hodnotnější a užitečnější než ostatní weby: Pokud píšete o tom, jak cvičit psa, dbejte na to, aby váš článek nabízel hodnotnější informace nebo jiný pohled než ostatní články na internetu na stejné téma.
  • Důvěryhodný: Zdůrazněte důvěryhodnost webu pomocí vlastního výzkumu, citací, odkazů, recenzí a referencí od zákazníků. Biografie autorů a reference od skutečných zákazníků mohou podpořit důvěryhodnost a reputaci vašeho webu.
  • Vysoce kvalitní: Obsah vašeho webu by měl být unikátní, specifický a kvalitní. Obsah webu by neměl být tuctový ani by neměl být přebírán velkým množstvím dalších webů. Pamatujte, že obsah vytváříte zejména proto, abyste svým návštěvníkům poskytli výjimečné uživatelské prostředí, ne abyste měli vysoké umístění ve vyhledávačích.
  • Poutavý: Váš web by měl dýchat barvami a životem. Vhodné je například přidat fotky produktů, týmu nebo vás samotných. Dbejte na to, aby návštěvníci nebyli rozptylováni pravopisnými, stylistickými a faktickými chybami. Rušivá může být také přemíra reklam. Zaujměte návštěvníky interakcí prostřednictvím pravidelných aktualizací, polí pro komentáře nebo widgety sociálních médií.

V listopadu 2015 Google poprvé v nezkrácené podobě zveřejnil Pokyny pro hodnotitele kvality hledání (Search Quality Rating Guidelines). Jedná se o směrnice pro lidské hodnotitele, kteří mají posuzovat stránky především podle jejich účelu, kvůli kterému byly vytvořeny. Dokument o 160 stránkách nabízí ucelený pohled na to, co Google považuje za kritéria kvality. Zvláště je třeba věnovat pozornost hodnotám, které se skrývají ve zkratce E-A-T:  Expertise / Authoritativeness / Trustworthiness = Odbornost / Autorita / Důvěryhodnost.

Vysoce kvalitní stránka musí splňovat aspoň jedno z následujících kritérií:

  • Musí mít dostatečné množství kvalitního hlavního obsahu (Main Content).
  • Stránka i web odborně zpracovávají dané téma, jsou autoritativní a důvěryhodné.
  • Web má dobrou pověst v souvislosti s tématem, kterým se na stránce zabývá.

Eric Enge ve svém článku „The Two-Part SEO Ranking Model: Let's Make SEO Simple" uvádí tři věci, na které je třeba se zaměřit při tvorbě kvalitního webového obsahu:

1. Relevance
2. Kvalita
3. Celkový dojem z obsahu

Pokud obsah není relevantní k vyhledávacímu dotazu, nebude se zobrazovat. Druhý bod je rovněž jasný: Přináší obsah informaci, kterou uživatelé hledají? Třetí bod zahrnuje následující:

  • Je váš obsah dobře uspořádán? Je snadno čitelný?
  • Sděluje efektivním způsobem hlavní témata?
  • A když se dostane uživatel na stránku (landing page), která by měla přinést odpověď na jeho otázku, najde tuto odpověď snadno a rychle?

Nabídněte svým návštěvníkům co nejlepší prostředí plné originálního a kvalitního obsahu.

Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS